Muzéu Memoriál II Guerra Mundiál Dare no Kafé
ALOKUSAUN
S.E. KAY RALA XANANA GUSMÃO
PRIMEIRU MINISTRU REPÚBLIKA DEMOKRÁTIKA TIMOR-LESTE
INAUGURASAUN MUZÉU MEMORIÁL DARE NO KAFÉ I ABERTURA ESKOLA
PRIMÁRIA MEMORIÁL FATUNABA
Muzéu Memoriál II Guerra Mundiál Dare no Kafé
Dare, 25 Abril 2009
2
Exselênsias:
Sr. Prezidente Repúlika
Sr.Warren Snowden MP, Ministru Defeza, Siênsias no Pesoál Australia nian.
Sr. Brigadeiru Jenerál Taur Matan Ruak
Sr. Brigadeiru Bill Sowry
Sr. Peter Heyward, Embaixadór Australia
Sr. Steve Bracks
Sra. Kirsty Sword Gusmão
Exelêntisimus:
Sr. Joao Câncio, Diretor Eskola Memoriál Fatunaba
Sr. Rufino Correira
Sr. Padre Gary Stone
Sras. Jenny Behean no Yvonne Langley Walsh
Distintus konvidadus
Senhoras i Senhores
Ha’u sente haksolok tebes tanba bele mai ohin iha fatin furak ida ne’e hodi partisipa iha serimónia
inaugurasaun Muzéu Memoriál Dare, Kafé no Eskola Memoriál Fatunaba.
Muzéu ne’e sei sai hanesan rekordasaun bót ida kona-ba períodu importante ida iha ita nia povu nia
istória ne’ebé liga mós ho istória Australia nian.
Muzéu ne’e haktuir kona-ba ita nia istória koletiva iha 2ª. Guerra Mundiál – hanesan momentu ida
ne’ebé determinante tebes ba relasaun entre povu Timór ho Austrália – no mós momentu ida ne’ebé
la haré ba nasionalidade, maibé nu’udar seres-umanus ka ema, ita nia povu alein-de hetan térus no
susar boot, sira mós hatudu hahalok altruizmu ne’ebé aas tebes.
Senhoras i Senhores
Povu Timór térus bót tebes durante 2ª. Guerra Mundiál. Hanesan konsekuênsia husi sira nia
envolvimentu iha kampanha militár Austrália nian, Timór-oan 40,000 mak lakon sira nia vida ka
mate. Númeru ida ke bót tebes husi ami nia populasaun tomak i ida ne’e hanesan sofrimentu bót ida
ba ami nia Povu. Ita labele haluha matebian sira ne’e.
3
Durante Funu, forsas Austrália nian sira husi Kompanhias Independentes 2nd/2nd ho 2nd/4th luta
no reziste iha kondisoens ne’ebé todan tebes iha foho leten no ai-laran rai ida ne’e. Maibé sira
hatudu korajen no espíritu ne’ebé ás tebes.
Ha’u laran haksolok tanba ohin, Sras. Jenny Beahan ho Yvonne Langley bele mai to’o iha fatin ida
ne’e atu reprezenta eróis hirak ne’ebé ita temi bá.
Senhoras i Senhores
Nu’udar ita hotu hatene, ho tulun ne’ebé Timór-oan sira fó ba soldadus Australianus sira, mak sira
bele sobrevive ka moris iha Funu laran. Timór-oan barak mak hakarak sai voluntárius hodi ajuda
soldadus Australianus – hodi hasoru perigu hotu-hotu sira lori ekipamentus no munisoens, te’in ba
soldadus sira no halo funu hamutuk ho sira.
Espíritu solidaridade no umanidade ás ne’ebé sira hatudu mak sai hanesan aliserse ida ke metin tebes
ba istória ne’ebé ita partilha hamutuk.
Nia rezultadu mak lasus amizade no orgulhu bót ne’ebé sai hanesan eransa ida mai ita hotu, no dura
naruk tebes. Soldadus ne’ebé luta iha Rai ne’e durante Guerra Mundiál, fila fali mai rai ida ne’e hodi
hametin amizade ho povu ida ne’e no fó tulun ba ita nia komunidades.
Relasaun ida ne’ebé sira hakiak iha tempu funu, importânsia bót tebes ba povu Timór-Leste nia
kauza. Eis-soldadus sira, servisu maka’as hodi fó hanoin ba povu Australianu konaba tulun ne’ebé
sira simu husi Timór-oan sira durante Funu, hodi nune’e bele enkoraja liután boa vontade entre ita
no sei metin liután iha futuras jerasoens.
Soldadu diak tebes ida, ne’ebé ita hanoin ohin mak Paddy Kenneally, ne’ebé foin mate. Paddy,
Timór nia belun bót ida ne’ebé fó mós kontribuisaun maka’as ba referendum i nia rezultadu mak ita
ohin loron goza. Nia ema ida ne’ebé laran luak tebes i ita sei la haluha nia.
Amizade no kamaradajen ne’ebé sira halao iha tempu funu, mak reflete nudar eransa ida ba relasoens
entre povu rua ne’e – entre rua, Australia no Timor-Leste – komunidades, igrejas, eskolas no
Governu. Nasaun rua ne’e sorte tanba sira nia relasaun bazeia ba aliserses kle’an no metin ne’ebé ita
tenke kontinua dezenvolve liután bazeia ba lasus fortes hirak ne’e.
Senhoras i Senhores
Muzéu ida ne’e sei sai hanesan monumentu boa vontade no bravura ka aten-barani ne’ebé unifika ita
hotu.
4
Muzéu ne’e la’os deit hatudu buat ne’ebé akontese iha 2a. Guerra Mundiál – maibé haktuir mós ema
feto ho mane sira nia istórias iha tempu susar nia, hodi hatudu sira nia atus ho korajen no
kompaixaun.
Iha 1942 soldadus australianus sira mai halo funu iha Timór, izoladu husi mundu seluk, atu bele
reziste hasoru okupasaun – hanesan mós buat ne’ebé povu Timór halo tinan hirak tuir mai, atu
liberta rai ida ne’e. Ligasaun ida nune’e mak halo Timór-oan sira bele sente rasik trajédia funu, sente
lakon kamaradas barak no mós ema sira ne’ebé sira hadomi tebes.
Muzéu ida ne’e la’ós hanesan esforsu ida atu glorifika ka hahí fali funu, maibé atu konta istórias reais
ba ema hotu no halo ita hanoin hikas fali ema sira uluk nia aten-brani, sakrifísius no mate.
Sei sai mós hanesan advertênsia ka bolu ita hotu nia atensaun kona-ba sakrifísius umanus barak
ne’ebé ema halo, tanba funu no konflitus – hodi enkoraja ita atu luta maka’as liután ba páz.
Ita tenke hanoin katak, dala barak, ema hotu-hotu ne’ebé liu ona hosi konflitu mak iha kometimentu
bót liu atu prevene konflitu – i povu Timór experimenta tiha ona sa-ida mak funu no sa-ida mak
konflitu.
Tanba ne’e, Muzéu ida ne’e la’ós de’it hanesan lembransa ida atu hametin lasus amizade ne’ebé
hakiak ona iha tempu Funu bót laran, maibé hanesan mós fatin ida ne’ebé tulun ita loke ita nia
hanoin no kompreensaun.
Senhores ho Senhores
Ho dalan ida ne’e, mak Muzéu ne’e sei serve hanesan fonte informasaun kona-ba istória ne’ebé reál
hodi ajuda eduka ita nia jerasaun foun kona-ba ita hotu nia istória no mós valores husi ema sira
ne’ebé luta atu proteje ita nia mehi no futuru.
Ha’u kontente tanba iha fatin ida ne’e bele harí mós Eskola Primária Memoriál Fatunaba ne’ebé loke
ofisialmente ohin. Labarik sira iha eskola ida ne’e sei hetan inspirasaun husi Muzéu ne’e no mós
istória i valores tomak ne’ebé nia reprezenta.
Importante mós katak ita tenke rekonhese esforsus hirak ne’ebé halo ona atu projetu ida ne’e bele sai
realidade. Servisu hamutuk ho komunidade tomak i eskola Fatunaba, simu doasoens privadas, hodi
nune’e mak Sra. Kirsty Sword Gusmão ho maluk sira hotu, hamutuk ho F-FDTL, Governu
Austrálianu no soldadus veteranus sira i sira nia reprezentantes, konsege halo duni projetu boot ida
ne’e. Ohin ita hotu bele mai haksolok hamutuk hodi selebra servisu todan ne’ebé sira halo.
Senhoras i Senhores
5
Muzéu ida ne’e la’os hanesan de’it tributu ida ba solidaridade no kamaradajen entre soldadus
Australianus ho Timór-oan sira ne’ebé fó tulun ba sira, maibé sei inspira mós ita hotu atu hametin
liután lasus amizade entre povu no nasaun rua ne’e.
Loron ANZAC, halo Australianus sira ho fuan no laran tomak hanoin hikas fali praias Gallipoli, ho
senas i imajens oin-oin kona-ba funu no sira nia soldadus ne’ebé mesak aten-brani, tanba ne’e mak
ha’u mós fiar katak, Muzéu Memoriál ida ne’e, sei halo ita hotu hanoin fali relasaun kle’an tebes
ne’ebé soldadus Australianus ho Timór-oan sira kria iha tempu segunda Guerra Mundiál.
Mai ita kontinua fó onra ba sira nia atenbrani no sakrifísius tomak, liuhusi dalan dezenvolve
nafatin valores hirak ne’ebé ita komunga hamutuk ho ita nia istória koletiva.
Obrigadu barak!
